O soudcích, lidech souzených a odsouzených

Popis

Z komentáře k původnímu LP albu 1218 3726 vydanému Supraphonem v roce 1985:…Soudní síň lákala vždy zájem veřejnosti, a tedy i novin, které přinášely někdy stručné, jindy velice podrobné zpravodajství z tohoto prostředí. Z pouhého zpravodajství a zároveň vedle něho se postupně vyvinul specifický novinový útvar soudničky, který se v pracích nejlepších představitelů žánru více či méně beletrizoval. Tendenci tohoto “zliterárnění” zprvu strohého soudního zpravodajství, tendenci charakterizovanou zájmem o psychologii obžalovaných, o sociální i morální pozadí zločinu či častěji přestupku, někdy nadsázkou, jindy zobecněním, ale především pak barvitostí a osobitostí stylu, se snažil zachytit náš výběr. S ohledem na vznik a vývoj soudničky jako publicisticko beletristického žánru sui generis byly z rozsáhlého materiálu vybrány ukázky, které dobře snesou i měřítka literárně umělecká. Není náhodou, že jejich autoři zde zastoupení zapsali se svým dílem do dějin české literatury a že také žánru soudničky věnovali své literární nadání.Prózu Jaroslava Haška “O soudcích, lidech souzených a odsouzených” nemůžeme přímo do žánru soudničky zařadit, zato však tato práce uvádí posluchače přímo do soudní síně, viděné okem novináře-soudního zpravodaje…Ostatně i Karel Čapek po svém přispěl k vývoji české soudničky…Zabýval se žánrem soudničky teoreticky a věnoval mu několik vtipných postřehů, citovaných na desce…O svých povídkách pro Lidové noviny říká: “Jakmile jsem se začal zabývati světem zločinu, zaujal mě proti mé vůli problém spravedlnosti…Místo otázky, jak se poznává, převládá otázka, jak trestat”.Deska obsahuje živou nahrávku pořadu Divadla hudby-Lyry Pragensis, která posluchače uvádí do světa zločinu nejen prostřednictvím novin, ale také v písních, spojených víceméně s prostředím lidí a lidček na okraji společnosti i zákona. Kromě rámujících prací Jaroslava Haška a Karla Čapka promlouvá tu svou soudničkou František Šimeček…Tragická postava básníka Rudolfa Těsnohlídka je tu zastoupena soudničkou z prostředí brněnského soudu, v níž je představeno Těsnohlídkovo někdy humorné, jindy posmutnělé pochopení pro lidské slabosti a strázně. Eduard Bass…v ukázce napsané krátce po vzniku republiky uplatňuje svou schopnost využít žánru k mistrné parodii na c.k. soudní mašinerii. Rovněž Karel Konrád měl ve svých prózách velmi blízko k poezii, a tento poeticko-humorný přístup s výraznou sociálně kritickou notou je patrný v naší ukázce z poloviny dvacátých let.Těmi nejlepšími představiteli moderní soudničky byli bezesporu František Němec, který tento žánr dovedl k nejvyšší úrovni, a významný český spisovatel Karel Poláček. Především na tyto dva mohli po válce navázat i další autoři.A tak tento výbor alespoň ve zkratce představuje dobu od zrodu žánru do konce třicátých let, který je také zřejmou kulminační dobou české novinářské soudničky.Petr Kovařík